Vážení a milí čtenáři,
v Berlíně začala škola. To není stejné jako v Praze. Vidíte ten rozdíl?
Mají zde Einschulung, neboli takovou malou oslavu. Jenže to není vůbec první ani poslední rozdíl. Veronika Jonášová Vám zevrubně popíše, co taková škola berlínská obnáší.
Výuka „multi kulti“ v první třídě, ale i čtyřka z hudebky. Berlínská škola v praxi.
Začneme od začátku a to právě první třídou, píše Veronika. Opravdu se mi moc líbí místní tradice takzvaného „Einschulung“: je to oslava začátku školní docházky. Je pojatá velkolepě a děti během ní dostávají „Schultüte“, tedy kornouty plné dárků, sladkostí a školních pomůcek. V našem případě jsem pochopila, že takový kornout a jeho pojetí může být skoro umělecké dílo.
Jenže místní školství není černobílé a má rezervy.
Podle statistik aktuálně převažují cizinci na zhruba polovině berlínských škol. To není největší problém.
V Berlíně přísně hodnotí “oddychové předměty”, jako je výtvarná, tělesná nebo hudebná výchova. Můžete tam dostat čtyřku, jen to fikne.
Německá úroveň digitalizace je téma samo pro sebe. Téměř nefunguje on-line vyučování a rodiče jezdí do školy vyzvedávat papíry s úkoly – a pak je vyplněné hází do kastlíku.
Ten problém s cizinci je docela silný.
Naše škola má podíl cizinců 50 procent. Podle statistik aktuálně převažují cizinci na zhruba polovině berlínských škol. Několik berlínských škol aktuálně hlásí podíl cizinců dokonce víc než 90 procent. Je to opravdu velké téma, mnoho lidí nechce posílat své děti na v podstatě neněmecké školy. Kvůli tomu se třeba i stěhují nebo si fiktivně mění bydliště. Obecně se řeší, že na školách, kde převažují cizojazyčné děti, se pak mezi sebou baví svým jazykem a upadá často úroveň němčiny. U nás na škole mají děti zakázané bavit se spolu ve škole svými jazyky – tedy třeba arabské děti z naší integrační třídy, které tu mají velké skupiny, spolu nesmí mluvit arabsky, ale prostě německy.
Lange: Visegrád je ztracený projekt
Náš spolupracovník Martin Melichar udělal (velice podařený) rozhovor s letitým korespodentem ARD pro Českou republiku a Slovensko Petrem Langem. To je povedené a svým způsobem zvláštní čtení.
Příklad:
Když sledujete předvolební kampaň v České republice a pak se podíváte do Německa, které také čekají volby, můžete porovnat atmosféru?
V podstatě můžete porovnávat všechno. Jak pozoruji, česká předvolební kampaň je mnohem tvrdší a trochu násilnější než v Německu. Negativní kampaň, kterou praktikuje například Andrej Babiš a jeho ANO, je u nás spíše výjimečná.
Nebo:
Jaký je podle vás smysl Visegrádské skupiny v roce 2021?
Skupina je jednotná v otázce migrace, ale například ve vztahu k Rusku panují velké rozdíly. Polsko je velmi odmítavé, zatímco Orbán vidí Rusko spíše jako přítele. Ve vztahu k Bruselu jsou velmi rozdílné, to je dobře vidět, když v tomto případě srovnáte Slovensko s Českou republikou. Myslím si, že existuje mnohem více bodů, na kterých se visegrádské státy neshodnou.
Jestli chcete opravdu nezávislý pohled Němce, přečtěte si tento rozhovor v příštím týdnu v nnmagazine.cz.
Vládnete dobře němčinou? Čtěte náš newsletter FON AUS PRAG! (V překladu by se řeklo asi “volá Praha”). Přihlásit se můžete zde. Příští vydání v poslední srpnovou neděli. Vyzkoušejte zdarma.
Jak jsem postavil Berliner Schloss
V našem magazínu vydáváme rozhovor na pokračování, v němž Wilhelm von Boddine vypráví svůj příběh, jak se rozhodl od naprosté nuly postavit znovu sídlo německých císařů. Vřele doporučujeme!
Pan von Boddien v rozhovoru s naším spolupracovníkem Stephanem Schilgenem shrnuje svou motivaci pro tento monumentální počin.
Pane von Boddiene, 20. července 2021 se po dvouletém zpoždění, částečně způsobeném koronakrizí, uskutečnilo otevření Berlínského zámku. Jak se cítíte po této velké události? Vaše rozhodnutí věnovat se rekonstrukci zámku padlo před 30 lety, což je z hlediska lidského života dlouhá doba.
Ano, jsem nesmírně šťastný, že se mi podařilo uskutečnit svůj životní cíl. Trvalo to dlouho, ale nikdy jsem neměl pochyb, že bych to snad nezvládl, protože jsem měl vždy ve správný moment po ruce přátele, kteří mi pomohli.
Najdete na našem webu nnmagazine.cz – tři díly z celkově čtyřdílného rozhovoru.
➡ Pokračujte ve čtení: Berlínský zámek: kulisa jako z Disneylandu, nebo vkusná obnova hlavního města? (ČÁST III.)
Střípky z četby paní vydavatelky.
1. Kde se dá v Německu vydělat nejvíce peněz?
Mnoho lidí, kteří hledají práci v Německu, zaměřují svou pozornost na metropole, jako je Berlín nebo Hamburk. Chyba, pokud jde o vydělávání peněz. Protože mimo centra jsou často lepší možnosti výdělku. Průměrný roční plat v Německu činí 36.979 euro. Ve kterých městech se vyplatí hledat práci kvůli větším penězům? Na prvních dvou místech najdeme dvě "automěsta". Nejlepší možnosti výdělku v Německu jsou ve Wolfsburgu. V sídle Volkswagenu činí průměrný roční výdělek 62 360 euro. Druhý nejlepší výdělečný potenciál s průměrným platem 53.510 euro má Ingolstadt se sídlem Audi. To samozřejmě neznamená, že každý zaměstnanec v automobilovém průmyslu má špičkový plat. Průměrnou hodnotu vytahují nahoru šestimístné až sedmimístné platy manažerů. Jediným (!) městem v Německu s více než milionem obyvatel, které se může pochlubit vysokou úrovní platů, je bavorská metropole Mnichov s průměrným hrubým platem 50 233 euro ročně.
2. Restaurace Cord - nová hvězda na kulinářském nebi
Symbolem restaurace je vůz "Cord 810/812" z roku 1937, který byl tehdy nejpokročilejším automobilem své doby. Zjednodušená karoserie a letecký motor zajistily nižší spotřebu paliva a auto se stalo průkopnickou inspirací pro nové koncepty mobility. Podobně smýšlí i gastronomický šéf Thomas Kammeier, který svým kuchařským i společenským přístupem má už dnes dopad na udržitelnou gastronomii zítřka. Všechny suroviny jsou vybírány a zpracovávány podle vysokých standardů kvality s důrazem na regionálnost a sezónnost. Maso a ryby pocházejí výhradně z udržitelného, fair-trade a druhově vhodného chovu. CORD nabízí také dostatek vegetariánských pokrmů, jejichž rozmanitá příprava mile překvapí i nejnáročnějšího gurmána.
3. Galerie Deschler - transsexuální scéna v umění
V Berlín-Mitte přichází opět někdo s výjimečným projektem. Výstava Fleischmann přináší sérii scén s filmovou a divadelní legendou Volkerem Spenglerem. Mezinárodní slávu mu přineslo ztělesnění transsexuální Elvíry Weishauptové ve filmu Rainera Wernera Fassbindera In einem Jahr mit 13 Monaten, díky této roli se stal ikonou scény LGBTQIA+. Jeho život se vyznačoval velkými uměleckými počiny a zálibou v opojných extrémech. Ve čtrnácti letech se vydal jako námořník na cestu po světových oceánech, poté se přestěhoval do Berlína se svým dlouholetým partnerem Bobem Dorsayem, dobýval divadelní jeviště, stáří však strávil v samotě. Režisér Nicholas Mockridge vymyslel pro výstavu scénu, módní návrhářka Esther Perbandt vytvořila pro inscenaci 15 kostýmů a fotograf Sven Marquard navrhl vizuální a světelnou výpravu. Výstava běží do 30. 10.
Srdečně Vás zdravíme i s celým týmem Black Swan Media a přejeme hezký zbytek prázdnin.